Rozvod jako jediný způsob zániku manželství?

Rozvod je, jak je známo, jeden ze způsobů, jak může zaniknout manželství. Rozhodně však není způsobem jediným. Manželství může dále zaniknout samozřejmě například smrtí, prohlášením za mrtvého, prohlášením manželství za neplatné či změnou pohlaví. Tyto způsoby by však většina lidí v souvislosti s koncem manželství vůbec nezmínila, když mezi lidmi snad nejznámějším způsobem zániku manželství je právě rozvod. Proto si o rozvodu jako takovém pojďme něco málo uvést. 

Rozvod je v ČR jediný způsob, jak může zaniknout manželství ještě v průběhu života obou manželů. Výše zmíněna změna pohlaví u nás totiž není možná, pokud je tato osoba v manželství, tudíž tento způsob zániku manželství připadá v úvahu pouze za situace, kdy jeden z manželů podstoupí změnu pohlaví v zahraničí – pak by v ČR manželství zaniklo. 

V ČR pak máme pouze jeden důvod pro rozvod manželství, a tím je jeho kvalifikovaný rozvrat, což je v právní úpravě vyjádřeno slovy, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 

To, zda spolu manželé žijí či nikoli, pak není vázáno na existenci společného bydliště. Manželé mohou klidně bydlet odděleně, a to například z důvodu práce, studia, dočasné nemožnosti obstarání společného bydlení, apod. přesto spolu mohou v očích práva žít. Společné žití je totiž otázkou jejich osobního (i intimního), ale i majetkového společenství.

Příčiny rozvratu manželství

Od tohoto důvodu pro rozvod manželství je pak potřeba odlišovat příčiny rozvratu vztahů mezi manželi, což již jsou ony známé příčiny, jako například nevěra, alkoholismus, domácí násilí, ale také třeba neplodnost. Tyto jsou pak vždy individuální, dle situace v tom kterém manželství. A právě dle toho, zda budou či nebudou v průběhu řízení dokazovány tyto příčiny, rozlišujeme dvě varianty rozvodu. 

První variantou je rozvod se zjišťováním příčin rozvratu (tzv. sporný rozvod). Tento rozvod přichází za situace, kdy manželé nejsou schopni se dohodnout, či jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí. Pokud však manželé jsou schopni se dohodnout, a to zejména na poměrech k nezletilým dětem, majetku náležejícího do SJM a bydlení, pak přichází v úvahu rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství (tzv. smluvený či nesporný rozvod). K tomuto však musí být splněna taktéž podmínka trvání manželství po dobu alespoň jednoho roku a poté skutečnost, že spolu manželé alespoň 6 měsíců nežijí. 

Obecně nikdo nemůže být nucen v manželství setrvat. Jsou však i situace, kdy „něco“ rozvodu manželství dočasně zabrání. Tyto máme upraveny v ust. § 755 odst. 2 občanského zákoníku v tzv. „tvrdostní klauzuli“. Máme buďto tvrdostní klauzuli ve prospěch manžela či ve prospěch nezletilého nesvéprávného dítěte. Ochrana před rozvodem však nesmí být absolutní a je tak spíše namístě hovořit o ztíženém rozvodu, než že by byl rozvod úplně znemožněn.

Průběh rozvodového řízení

V případě, že je rozhodnuto o rozvodu manželství a řízení bylo zahájeno společným návrhem, či se jeden z manželů k návrhu druhého připojil, není proti tomuto rozhodnutí přípustné odvolání. V ostatních případech však odvolání přípustné je. V průběhu řízení je samozřejmě také možné vzít návrh na rozvod manželství zpět, druhý manžel však může z vážných důvodů vyslovit se zpětvzetím nesouhlas a v řízení by se tak pokračovalo.

Po rozvodu

Po rozvodu manželství pak ten z manželů, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.