Opustil vás otec dítěte v těhotenství nebo po narození dítěte? A víte, že v takovém případě má vyživovací povinnost nejen k vašemu společnému dítěti, ale také k vám?

Úvod

Matka se vlivem těhotenství, následného porodu a péčí o dítě zpravidla ocitá v situaci, kdy je finančně závislá na otci dítěte, jakožto částečného původce její gravidního stavu. Smyslem právní úpravy je dodržení zásady ,,chráníme-li matku, chráníme dítě“, neboť jejím cílem je ulehčit matce dítěte těžkosti spojené s graviditou, vlivem které se přirozeně sníží její výdělkové možnosti, pracovní příležitosti, možnosti realizovat pracovní cesty, přesčasy, noční směny, atd.

Právo matky dítěte na výživné

Otec dítěte je povinen matce poskytovat výživné, aby mohla bezpečně uspokojovat své základní životní potřeby. Pro naplnění tohoto nároku je nezbytné, aby se dítě narodilo ženě, která není za otce dítěte provdána, neboť v takovém případě by měla nárok na výživné z titulu manželky a otcovství otce k dítěti je určeno souhlasným prohlášením rodičů, nebo soudní cestou. Předpokladem tak není stav odkázanosti, jako je tomu v případě rozvedené manželky, ani dřívější soužití s otcem dítěte, či plánované těhotenství.

Jak vysoké výživné mohu dostat?

Výše výživného pak vychází z obecných kritérií, jako možnosti a schopnosti otce výživné hradit s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým a jiným poměrům. Přitom není důležitá fakticita dosahovaných příjmů, ale takový příjem, kterého může z hlediska svého zdravotního stavu, kvalifikace a předchozích pracovních zkušeností dosahovat. Ve vztahu k matce se pak zkoumá výše jejích vlastních příjmů, celková majetková situace, jakož i její odůvodněné potřeby. Rozhodně nelze rozumně předpokládat, že bude otec zavázán k výživnému v případě, že se matka nachází v lepší majetkové situaci, než je on sám.

Vyživovací povinnost otce je pak nepřenositelná na jiné osoby a pokud otec jednoduše nemá dostatek finančních prostředků na to, aby matce dítěte hradil výživné, nelze toto požadovat např. po jeho rodičích. Výživné po rodičích otce lze však požadovat za samotné dítě, neboť vůči tomuto je jejich vyživovací povinnost zachována, pokud si ji otec neplní. Výživné má být vypočteno tak, aby bylo způsobilé pokrýt všechny odůvodněné potřeby matky v přiměřeném rozsahu.

Výživné i pro nezletilou matku

Nárok na výživné neprovdané matky má i matka nezletilá, byť mají k této vyživovací povinnost ještě její rodiče. Výživné otce v tomto případě totiž předchází vyživovací povinnosti rodičů.

Pozor! Jen do doby dvou let dítěte

Právo na výživné matky je však časově limitováno a poskytuje se maximálně do dvou let věku dítěte. Výživné lze pak požadovat i zpětně, to je ode dne narození dítěte, nikoliv tedy ode dne nástupu na mateřskou dovolenou před termínem porodu, v takovém případě má totiž matka nároky z titulu těhotné matky (k tomu viz. níže).

Také není rozhodné, kdy soud o výživném rozhoduje, může však dojít k promlčení jednotlivých splátek výživného uplynutím tří let od jejich splatnosti.

Náklady spojené s těhotenstvím a porodem

Kromě výživného má matka rovněž nárok na to, aby se otec poloviční měrou podílel na úhradě věcí zakoupených z důvodu těhotenství, nebo porodu. Takovými věcmi může být např. těhotenské ošacení a obuv, léky, vitamíny, lékařská péče, speciální strava, cestovné, měly by být však nahrazeny náklady, které byly vynaloženy účelně. Náklady spojené s porodem jsou výdaje vynaložené na pobyt v nemocnici, lékařský zákrok, léky, výbavu do porodnice atd.

Nikoliv výbavička pro dítě

Dle ustálené rozhodovací praxe soudů nelze do nákladů spojených s těhotenstvím a porodem zahrnout výbavičku pro dítě, neboť jde o majetková práva dítěte, na jejichž úhradě se má otec podílet z titulu vyživovací povinnosti k dítěti, nikoliv k matce.

Stejně jako výživné je tento nárok časově limitován, a to nejpozději do dvou let od porodu, třeba i zpětně.

Žaloba a její náležitosti

Nehradí-li otec dítěte výše specifikované nároky neprovdané matky dobrovolně, může se jich tato domáhat soudní cestou prostřednictvím žaloby, která musí být podána nejpozději do dvou let od porodu (soud může rozhodnout i později). V žalobě musí být uvedeno, čeho se matka domáhá, v jaké výši a odkdy. Žaloba musí být doložena důkazy, a to zejména rodným listem dítěte a doklady prokazujícími vynaložené náklady. Nutno rovněž podotknout, že není rozhodné, zda se dítě narodilo živé, či mrtvé. Žaloba se pak podává u okresního soudu, v jehož obvodu se nachází bydliště otce.

Práva těhotné ženy – peníze i před porodem

Práva těhotné ženy jsou v zásadě obdobná, jako práva neprovdané matky s tím rozdílem, že postačí, že je otcovství otce pravděpodobné. Zákon pak umožňuje, aby soud na základě žaloby těhotné ženy uložil pravděpodobnému otci dítěte povinnost uhradit příslušnou částku předem, tj. dříve, než se dítě narodí. Těhotná žena má nárok jednak na výživu pro sebe, na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem a rovněž na částku potřebnou k zajištění výživy pro dítě, které se má narodit.

Práva těhotné ženy na výživné

Základními předpoklady nezbytnými pro vznik nároku na výživné je těhotenství ženy a existence pravděpodobného otce, jehož otcovství k dítěti nebylo dosud určeno. Doba poskytování výživného není v zákoně výslovně stanovena, lze však předpokládat, že jde o stejnou dobu, po jakou lze vyžadovat výživné matky dítěte po otci dítěte, tedy maximálně do dvou let věku dítěte. Co se žaloby týče, ta musí být podána nejpozději do porodu.

Právo těhotné ženy na náklady těhotenství a porodu

Cílem úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a porodem je, aby se ženě dostalo dostatek finančních prostředků na jejich úhradu právě v době, kdy je nejvíce potřebuje. Celková částka pak nemusí odpovídat částce, která by byla určena pro matku dítěte již narozeného, neboť jejich celková výše není prozatím jistá. Dorovnání vynaložených výdajů je možné ve chvíli, kdy otcovství otce bude postaveno najisto.

Právo těhotné ženy – částka na výživu nenarozeného dítěte

Po těhotné ženě nelze spravedlivě požadovat, aby náklady na výživu dosud nenarozeného dítěte nesla výlučně sama, a proto může žádat po pravděpodobném otci, aby na výživu dítěte přispěl. Protože jeho otcovství však není dosud jisté, je výživa omezena co do rozsahu i doby plnění. Dítě pravděpodobného otce totiž nemá právo na stejnou životní úroveň jako dítě, jehož otec je jistý. Výživa by pak měla být poskytována v přiměřené výši.

Doba poskytování výživného pro dítě je pak omezena na dobu, po kterou by ženě jako zaměstnankyni náležela mateřská dovolená, tedy maximálně 28 týdnů, čeká-li dvě či více dětí, pak 37 týdnů. Splatnost výživného pro dítě, které se má teprve narodit, může být stanovena jednorázově, nebo v měsíčních splátkách.

Žaloba těhotné ženy

Soudní řízení může být v této věci zahájeno toliko na základě žaloby těhotné ženy, ve které musí být opětovně uvedeno, čeho se domáhá, v jaké výši, od kterého dne a zároveň zde musí být navržena splatnost, tj. zda požaduje úhradu výživy jednorázově nebo ve splátkách. Žaloba musí být doložena důkazy, tj. zprávou o těhotenství a doklady o výši již vynaložených nákladů.